Mgr. Helena Bartoňová, spoj 1., 2. a 3. ročníku od září 2024
Úplně mě bolí, když jsou děti zabrané do práce a najednou zvoní
S novou průvodkyní Žluté třídy Helenou Bartoňovou jsme se sešly na začátku srpna. V nové ústecké kavárně jsme strávily příjemné dvě hodiny, kdy jsme si povídaly nejenom o škole.
Helčo, jak trávíš prázdniny?
Letos docela pracovně. Týden jsem byla na intenzivním kurzu Hejného matematiky v Ledči nad Sázavou. To bylo skvělé, samé bezvadné učitelky tam byly. Taky jsem si tu matiku zažila z pozice dítěte. Ještě pojedu na kurz Začít spolu v Pardubicích. S pomocí rodičů žáků jsme vymalovali třídu, aby děti přišly do pěkného prostředí, které přizpůsobím práci v centrech aktivit. Počítala jsem s tím, že to takhle letos bude, když budu nastupovat do Školy pro mě. Nevadí mi to, baví mě to a těším se na změnu.
Co se týká volna a odpočinku, dopřála jsem si víkend s kamarádkami, jezdím na kole, a taky odpočívám a pracuji na zahradě u rodičů.
Jak dlouho už učíš?
To snad ani nemůžu říct ☺. Dlouho.
Jaké máš vzdělání?
Jsem speciální pedagog, v podstatě celý život jsem učila ve speciální škole na různých pozicích. Od internátu jako vychovatelka až po učitelku na několika typech škol a v různorodých třídách. Postupně jsem si vystudovala speciální pedagogiku, vychovatelství v Hradci Králové a učitelství v Brně. Posledních 5 let jsem učila v malotřídní základní škole v Řetové.
Co ti tyhle zkušenosti přinesly?
Já budu vždy speciální pedagog. Budu přistupovat k dětem individuálně a nebudu je porovnávat mezi sebou. Je mi jedno, když jeden žák něco neumí hned v září, ale naučí se to třeba až v březnu. Tohle je něco, co na každé škole úplně nejde, ale já to tak mám.
Proč jsi chtěla učit zrovna ve Škole pro mě?
Mě to vždycky táhlo k tomu alternativnějšímu způsobu výuky, ráda jsem učila v tématech, ve kterých se učivo jednotlivých předmětů prolíná. Úplně mě bolí, když jsou děti zabrané do práce a najednou zvoní. Když musí končit a začínat něco jiného. Jsem zvyklá učit ve spoji různých věkových kategorií, myslím, že je to pro děti obohacující. V životě se taky málokdy potkáš jenom se stejnou věkovou kategorií. Zajímala jsem se i o Hejného matematiku a některé její prvky jsem zkoušela už dříve. Těším se i na spolupráci s rodiči, navazování kontaktů. Prostě Začít spolu, budeme spolu.
Na co se do Školy pro mě těšíš nejvíc?
Nejvíc se těším samozřejmě na děti. Taky že si dám do kupy tu třídu. Na prostředí, kolegyně. Těším se, že mě to bude naplňovat. I na dobrodružství té změny.
Budeš poprvé pracovat s dětmi bez známek, je to tak?
Ano, ale upřímně, já jsem se jim dost vyhýbala. Existuje minimálně sto způsobů, jak děti motivovat bez známek. Zaprvé mi přijde důležité, že děti vědí, proč se něco učí, že se podílejí na cíli té výuky. Taky to učivo, jak se prolínají jednotlivé předměty, dává větší smysl, děti se učí pro život a je to vidět. Nemám ráda motivace ve formě razítek. Naopak mi dává smysl motivace formou výuky. Děti baví hry a kreativní činnosti, ani nemusí poznat, že se něco učí. Můžou třeba i soutěžit, ale s tím se musí opatrně, aby to nesklouzlo k nějakému porovnávání. Důležité mi přijde i to, aby se podílely na svém hodnocení, ideálně formativním.
Odkud pocházíš?
Rodiče mám v Řetové, celý dospělý život žiju v Ústí.
Máš děti? Řekneš mi o nich něco?
Mám už dospělé dva syny, kteří studují. Od malička jsme se je snažili vést k lásce k přírodě, hudbě a sportům, oba se věnují skautingu a hrají na hudební nástroje.
Co děláš ve volném čase?
Hodně vařím, ale za koníček to teda nepovažuju. Ráda zpívám, chodím do smíšeného sboru. Miluju přírodu, jsem z vesnice, vyrůstala jsem tam. Mám ráda výlety, v přírodě. Nejsem nějaký extra sportovec, ale rekreačně mám ráda skoro všechny sporty, jezdím i na kole, ráda plavu, lyžuju i jógu si zacvičím. Háčkuju, čtu, rada se podivam na dobry film. Dělám toho hodně, nejsem zaměřena nějakým konkrétním směrem. Učitelka na prvním stupni prostě musí být všestranná.
Vanda Marie Sára Staňková
Mgr. Jana Trávníčková, spoj 1., 2. a 3. ročníku v roce 2021- 2024
Jani, jak se těšíš na učení ve Škole pro mě?
Těším se moc. Na všechno, na děti, na to prostředí, na to, jak si budeme společně hrát a u toho se učit.
Jak se to celé stalo, že budeš učit v naší škole?
Já jsem nad tím přemýšlela, kdo pro koho byl vlastně v hledáčku, jestli já pro tuhle školu nebo program Začít spolu pro mě. Asi to bylo hodně vzájemné, protože už když se ta škola otevírala, zvažovala jsem to, ale nějak jsem vnímala, že zatím je moje cesta jinde. Pak jsme se seznámily se Zuzkou Šedovou přes izraelské tance, kterým se věnuju, a potkávala jsem i další lidi, kteří mi vyprávěli o Škole pro mě. Do toho jsem absolvovala konferenci Nakopněte svoji školu v Litomyšli, kde byly semináře a workshopy ohledně inovativního vzdělávání, Hejného matematice, kritickém myšlení, čtenářské gramotnosti a podobně. A to mě velice oslovilo. Takže ta cesta k tomuhle stylu vzdělávání a Škole pro mě byla taková spletitá.
Co ze základních stavebních kamenů Školy pro mě ti je nejbližší?
Nejvíc se těším na to, že ty děti mají prostor a čas sami objevovat. Taky mají prostor k sebevyjádření, k budování vztahů. Je mi blízké i to, že já sama se budu moct věnovat dětem víc jednotlivě, protože je ve třídě méně žáků. Ráda totiž sleduju vývoj jednotlivých dětí.
Jak vnímáš úzký kolektiv učitelů ve Škole pro mě a intenzivní kontakt s rodiči?
Já preferuju užší kolektiv a blízkou spolupráci, takovou rodinnější atmosféru, než velkou skupinu učitelů,
které potkávám jen na chodbách. Co se týče spolupráce s rodiči, tak na to se těším velmi. Ta možnost prohlubovat vztahy i s rodiči, spolupracovat s nimi, dát jim možnost se podílet na vzdělávání svých dětí, to mi přijde dobré.
Spousta lidí si myslí, že když děti nemají známky, nebudou se učit. Co si o tom myslíš ty?
Já si myslím, že dítě potřebuje znát svůj cíl. A když ho zná, tak mu stačí to, že se k němu dostal. A právě to slovní sebehodnocení mi v tomhle přijde velmi přínosné. Dítě samo hezky zhodnotí, jestli už v tom svém cíli je, nebo co by ještě potřebovalo dopilovat.
Kde jsi vlastně pracovala dřív?
Dva roky jsem učila jako učitelka v přípravném ročníku v Kerharticích. Předtím jsem tam tři roky dělala asistentku.
Chtěla jsi vždy učit? Studovala jsi rovnou pedagogickou školu nebo tvoje cesta k učitelství byla spletitější?
První jsem studovala vyšší pedagogickou školu ve Svatém Janu pod Skalou. Potom jsem dělala speciální pedagožku a asistentku ve speciální škole. Tahle práce s dětma mě bavila od začátku, ale cítila jsem, že se potřebuju ještě dovzdělat a proto jsem pak vystudovala ještě speciální pedagogiku během mateřské.
Co ráda děláš ve volném čase?
Věnuju se izraelským tancům pro ženy, které i organizuju. Izraelské tance jsou úžasně odpočinková záležitost. Pro ženy je přirozené se tancem vyjadřovat a tyhle tance podtrhují krásu ženy, zároveň jsou i modlitbou. Dělají mi radost taky procházky s pejskem. Mám ráda bylinkaření, bylinkami často léčím celou rodinu. A i hudba je mi blízká, třeba bratry Ebeny poslouchám moc ráda.
Autorka: Vanda Sára Staňková, děkujeme!
Asistentka pedagoga ve žluté třídě: Andrea Doutnáčová
————————————————————————————————————————
Krátké povídání se Zuzanou Šedovou, která byla průvodkyní žluté třídy v letech 2018–2021.
Milá Zuzko, jaký je tvůj nejkrásnější učitelský zážitek?
Těší mě vždycky sledovat žáčky, kteří s vnitřním zaujetím pracují a nevyruší je ani zvonění na přestávku. Tuto zkušenost jsme měli mnohokrát při řešení úloh v matematických prostředích pana profesora Hejného.
Kdy ses poprvé setkala se Začít spolu?
Asi před deseti lety jsem si na doporučení kolegyně koupila knihu o tomto vzdělávacím programu, který mě nadchl. Setkala jsem se na seminářích s mnoha učiteli, kteří v praxi používali některé ověřené metody. Jejich reakce mě vedly k postupnému zařazování některých prvků do své výuky.
Co ti je na tomto vzdělávacím programu nejvíce sympatické?
V první řadě je to pedagogický přístup orientovaný na dítě, které se postupně učí přebírat zodpovědnost za své učení. Práce v centrech aktivit a propojení s běžným životem i mimo školu.
Proč ses rozhodla doprovázet právě naši třídu?
Chtěla jsem podpořit otevření inovativní třídy a přispět svou dlouholetou praxí a podobným pojetím výuky.
Velmi důležitý je pro nás partnerský přístup k dětem. Absolvovala jsi k tomuto výchovnému přístupu nějaký kurz?
S paní doktorkou Nováčkovou jsem se osobně setkala poprvé v 90. letech při studiu na Vyšší odborné pedagogické škole a její přednáška mě ovlivnila již na začátku mého učitelování. Kurz Respektovat a být respektován jsem absolvovala v roce 2012.
Třída je věkově smíšená, máš s takovou různorodou skupinou nějaké zkušenosti?
Ano, působila jsem několik let na vesnických malotřídkách. Myslím si, že je společné učení ve věkově smíšené třídě obohacující jak pro žáky, tak i pro učitele.
Dětem chceme přirozenou formou přiblížit angličtinu již od první třídy. Víme, že máš s její výukou bohaté zkušenosti – jak ses dostala k učení angličtiny na jazykové škole?
Přijala jsem nabídku učit angličtinu předškoláky. Bavilo mě propojovat aktivní metody s výukou cizího jazyka, učit hrou. Zúčastnila jsem se několika jazykových kurzů a didaktických seminářů.
Jaké vidíš výhody v matematice dle profesora Hejného?
Konstruktivistické pojetí, které vychází z poznatků současné pedagogiky a psychologie. Žáci objevují svět matematiky v různých zajímavých prostředích při řešení různě obtížných úloh sami. Diskutují, obhajují svoje objevy a tím si osvojují hlubší porozumění v souvislostech.
Mohla bys, prosím, stručně porovnat nejrozšířenější metody výuky čtení?
Nejvíce používaná je analyticko-syntetická metoda, kterou jsme se učili číst asi všichni dříve narození. Je založena na slabikování, rozkládání a skládání slov ze slabik. Učí se současně všechny čtyři tvary písmen. Dnes bývá v některých slabikářích upravená a propojená s dalšími metodami.
V genetické metodě žáci hláskují slova, čtou po písmenech. Nejprve se učí všechna velká tiskací písmena potom malá tiskací a teprve po jejich zvládnutí psací tvary. Hlavní důraz je kladen na porozumění významu slov.
Globální metoda vychází z celku slov a vět. Žáci si zapamatovávají celá slova v propojení s obrázky.
Každé dítě je jedinečné, a pokud se během výuky objeví problémy, budeme je řešit individuálním způsobem, vhodným propojením metod tak, aby každý tuto dovednost zvládl.
Moc děkujeme 🙂
